|
 |
|
|
|
| Právní aspekty prodeje krabicového software |
<9. 12. 2003>
<Josef Aujezdský>
|
|
|
|
|
|
|
| Článek se zabývá autorskoprávními otázkami spojenými s prodejem krabicového software, zejména některými problémy plynoucími ze současného právního stavu, kdy se na šíření software uplatní v zásadě stejné principy jako na každé jiné autorské dílo. |
|
Rubrika: Autorská a průmyslová práva
|
Čtenost: 17065
|
Počet reakcí: 38
|
|
|
|
|
|
|
| | Datum: | 09 Dec 2003 02:13 | | Komentář: | uzavření smlouvy | | Autor: | Milan Kvasnica | | | DLE MNE vznikne smlouva již v obchodě - prodejce je zmocněn autorem k uzavření licenční smlouvy, takže v momentě, kdy zaplatím a prodejce mi předá krabici, tak smlouva vznikne.
Obsah smlouvy samozřejmě není totožný s tím, co naleznu uvnitř v krabici, stávám se jen oprávněným uživatelem.
Je fakt, že já jsem nikdy úplatné licence neřešil :-).
| | | | Odpovědět |
|
 |
| | Datum: | 09 Dec 2003 20:03 | | Komentář: | uzavření smlouvy | | Autor: | Josef Aujezdský | | | | Touto myšlenkou jsem se také zabýval. Dle mého názoru je v tomto případě značně problematické, zda-li je takovýto projev vůle dostatečně určitý (ve smyslu § 43a OZ), aby byl právním úkonem. | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 10 Dec 2003 12:17 | | Komentář: | uzavření smlouvy | | Autor: | Milan Kvasnica | | | http://zive.cz/h/Byznys/Ar.asp?ARI=114021&CAI=2035
Proč Microsoft neposkytuje licenci ke svým výrobkům dříve než potenciální zákazník rozbalí krabici? Vy osobně - koupil byste si nějaký výrobek a až po zaplacení byste mohl zjistit, za jakých podmínek lze výrobek oprávněně používat?
JD: Licenční podmínky Microsoftu nejsou žádným tajemstvím. Každý prodejce by měl být schopen Vás s nimi seznámit, současně jsou k dispozici i na internetu. Ve vašem případě bych každopádně trval na seznámení s licenční smlouvou ze strany prodejce, bez toho bych ani já nezakoupil žádný produkt. V krabici je pak vlastně přibalena kopie uživatelských práv pro vaši evidenci.
---------
toliko praxe
Když už bych připustil, že licenční smlouva nevznikla, tak bych stejně pro rozpor s dobrými mravy nepřiznal vydání bezdůvodného obohacení a to z toho důvodu, bo to tak robjum všeci.
| | | | Odpovědět |
|
| | Datum: | 09 Dec 2003 09:37 | | Komentář: | Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Čermák | | | Sám jsem se těmito otázkami zabýval a pár článků na podobné téma na ITprávu naleznete. Takže z pohledu teoretického s článkem v zásadě souhlasím. Z pohledu praktického bych však rád dodal následujcící:
Často pro klienty provádím lokalizace či analýzy licenčních smluv k software a povětšinou k nim mám řadu poznámek stran jejich platnosti či vhodnosti některých ustanovení. Přestože nezřídka považuji takové připomínky z právního pohledu za zásadní, klient je sice bere na vědomí, ale smlouvu povětšinou nijak neupraví a ponechá její původní znění, popř. nijak se nezabývá otázkou platnosti "shrink-wrap" či "click-through" licencí a svůj distribuční model nezmění. Důvodem je zkrátka skutečnost, že právní analýza je jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují rozhodování výrobce software stran své licenční politiky. Tito výrobci mají povětšinou zavedený model distribuce a licencování dle amerického vzoru a představa, že by jej měnili a přizbůsobovali pro každou zemi v Evropě, je pro ně ekonomicky zcela neúnosná. Často jsou si vědomi toho, že je licence podle českého práva neplatná nebo částečně neplatná, ale co na tom ? Vše funguje jak má, pokud někdo bude používat pirátský software, tak jej mohou žalovat tak jako tak, a skutečnost, že je licence neplatná vlastně příliš postavení tvůrce software neohrozí. Kvůli takovým "maličkostem" se skutečně z ekonomického hlediska nevyplatí vytvářet novou licenční smlouvu a hlavně pak balit produkty zvlášť pro každou zemi, měnit zaběhlé distribuční modely atp.
Je jisté, že do určité míry hraje svou roli i ignorance místních právních norem a specifik, ale v zásadě se domnívám, že většina tvůrců a distributorů software si je problémů v článku uvedených vědoma, nicméně se z ekonomických důvodů nevyplatí je řešit.
JČ | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 09 Dec 2003 11:17 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Tomáš Tyll | | | "Často jsou si vědomi toho, že je licence podle českého práva neplatná nebo částečně neplatná, ale co na tom ? Vše funguje jak má, pokud někdo bude používat pirátský software, tak jej mohou žalovat tak jako tak"
S ohledem na výše uvedené ("jsou si vědomi toho") a zásadu "nemo turpitudinem suam allegare potest" bych si dovolil nesouhlasit se závěrem "mohou žalovat tak jako tak".
Ostatně se domnívám, že problém krabicového software a jeho oprávněného či neoprávněného užití (stejně jako užití software zabudovaného v osobních automobilech, mobilních telefonech, na CD která slouží co hmotný substrát pro zachycení např literárního díla v podobě elektronické a v mnoha dalších předmětech denní potřeby) je v prvé řadě otázkou výkladu ust. § 66 odst. 1 autorského zákona, tedy především výkladu pojmu "oprávněný uživatel". Totiž zda tento pojem vyložíme jako výlučně osobu, které je dovoleno užití počítačového programu jen a pouze na základě licenční smlouvy, nebo jako také "oprávěný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu", jemuž rovněž svědčí zákonné licence dle ust. § 66 aut. z. Prozatím se přikláním, i s ohledem na terminologii užitou ve směrnici 91/250 ES (zde se rozlišuje striktně rightholder/author proti lawful acquirer/l´acquereur legitime/der rechtmässsiger Erwerber) k posledně uvedenému.
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 09 Dec 2003 20:09 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Josef Aujezdský | | | | Přiznám se, že mi nikdy nebylo uplně zřejmé, jak se podle českého práva stanete "oprávěným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu", když ne licenční (podlicenční) smlouvou. Takže nejsem schopen na tuto poznámku nějak konstruktivně reagovat. | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 11 Dec 2003 00:00 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Čermák | | | Asi jsem se nepřesně vyjádřil, ale měl jsem na mysli, že tvůrce software může žalovat "piráty" kteří užívají jeho software bez jakéhokoliv právního titulu (kopie ukrDená z práce atp.), bez ohledu na tom, zda licence udělená oprávněným uživatelům (např. těm, kteří si software koupili v obchodě) je platná, či nikoliv.
Tudíž, právo tvůrce software žalovat softwarové piráty není nijak omezeno a své uživatele (kteří si software zakoupili) žalovat pochopitelně nemá v úmyslu, a na tom nic nemění skutečnost, zda licenční smlouva je či není platná.
Samozřejmě, vzhledem k zásadě "nikdo nemůže mít prospěch ze zneužití práva nebo z toho že nejednal v dobré víře" je skutečně pravdou, že by bylo velmi nemravné žalovat někoho, kdo si koupí můj software, v dobré víře jej užívá a žije v domnění, že mu byl licence udělěna, a to jen s poukazem na to, že vlastně žádná licenční smlouva nebyla vůbec uzavřena. To snad ale (pro boha) není úmyslem žádného tvůrce software!
Jinak souhlasím s uvedenou myšlenkou, že u software je třeba v souladu s § 66/1 AZ a softwarovou směrnicí vykládat pojem "oprávněný uživatel software" nejenom jako "nabyvatel licence na základě licenční smlouvy", ale též jako "oprávěný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu" (ovšem aniž by bylo přesně určeno, kdy a kdo se tím "oprávněným" uživatelem stane).
Tento závěr má kořeny v praxi a podle mého názoru odráží zjištění, že hledět na krabicový (a jiný obdobný) software jako na klasické autorské dílo, je prostě neúnosné. Spíše je vhodné nazírat na krabicový software jako na zboží jako každé jiné a specifický autorskoprávní režim aplikovat jen na software vytvořený na zakázku ( a to ještě s určitými výhradami a odchylkami).
Snad je každému jasné, že krabicový software má mnohem blíže k housce na krámu, než k autorskému dílu. Ostatně, (jak jsem již uváděl na ITpravu) daňové předpisy hledí odlišně na krabicový software a na software vytvořený na zakázku. A to je podle mého názoru správná cesta.
Tedy se domnívám, že pokud někdo poprávu nabyde rozmnoženinu počítačového programu (koupí atp,.), stane se oprávněným uživatelem ve smyslu § 66 AZ se všemi právy s tím spojenými.
Otázkou zůstává, do jaké míry může "licence - nelicence", která je vyjádřena v příslušných licenčních podmínkách a ujednáních (EULA atp.) omezit práva takového oprávněného uživatele, jenž mu náleží podle § 66 AZ (zpětný inženýrink, záložní kopie atd.)
JČ | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 15 Dec 2003 12:37 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Buryan | | | Také jsem se tím co píšete zabýval v rámci několika prací. Máte pravdu v tom, že pokud koupíte v obchodě "krabicový software", kde je licenční smlouva vložena uvnitř krabice, není tato platně sjednána. Škoda, že to není dotaženo dokonce. AutZ rozlišujě jakoby dva typy práv k počítačovému programu: ta získána licenční smlouvou k samotnému počítačovému programu a ta získána (oprávněně) k rozmnoženině počítačového programu. Jak již popsali kolegové výše: v obchodě jste se stal oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu podle § 66 AutZ, a to kupní smlouvou podle OZ. Koupil jste si krabici s CDckem, a tak jste tedy oprávněný uživatel CDcka, no ne? A jako takový oprávněný uživatel tohoto CDcka (rozmnozeniny poc. programu) máte všechna práva, která vám dává odst. 1 § 66 AutZ. Z právního hlediska dojde ke kombinaci zmíněné kupní smlouvy dle OZ a práv k autorskému dílu na základě zákona - § 66. Podle mého názoru můžete takovou rozmnoženinu dále platně prodat, potom samozřejmě ztratíte sám všechna práva k ní (pokud toto není omezeno v kupní smlouvě). Nemůžete si samozřejmě na počítači ponechat žádnou záložní kopii :-)) Samotná licenční smlouva (přiložená uvnitř krabice) není platně sjednána a tedy omezující podmínky oproti § 66 budou neplatné a vůči uživateli rozmnoženiny neúčinné z uvedených důvodů. Myslím, že znění AutZ v tomto nezakládá možnost různých výkladů.
Jiří Buryan | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 15 Dec 2003 17:31 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Milan Kvasnica | | | "koupil jste si krabici s CD"
Prominte, ale dát za kousek papíru a kus plastu 120 tis. je trošku moc.
Potažmo když mi ten kus plastu zhoří, nebo se poškrábe, nebo cokoli, tak protože nemám žádnou záložní kopii, tak si musím za dalších 120 koupit nový?
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 12:32 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Buryan | | | Záložní kopii si samozřejmě zhotovit můžete, ale ne že si ji ponecháte poté co CDcko prodáte/předáte/darujete dál! :-))
Jinak s Vámi souhlasím, že dát za kousek papíru a kus plastu 120 tis. je opravdu moc.. | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 15 Dec 2003 23:00 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Čermák | | | Souhlasím s Vámi.
ještě jedna pobídka k zamyšlení (sám na to mám určitý názor, ale nebudu vás jím předem ovlivňovat):
Jsem oprávněným uživatelem počítačového programu podle § 66 AZ, kterým jsem se stal koupí krabicového software. Nicméně řádně uzavřu licenční smlouvu (např. v podobě EULA, kterou potvrdím registrací software). Vyházejme tedy z předpokaldu, že byla licenční smlouva řádně uzavřena. Podle sjednané EULA nemám právo ani na záložní kopii. Zákon mi jí však dává. Co s tím?
Jinými slovy, je možné práva oprávněného uživatele software uvedená v § 66 smluvně omezit (jde o ustanovení dipozitivní)? pokud ano, do jaké míry ?
JČ | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 16 Dec 2003 09:24 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Tomáš Tyll | | | Lindeovský komentář k a.z. je toho názoru, že § 66 (1) b) je kogentní. Nevím ovšem, zda se názor nauky od té doby nevyvinul.
Tt | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 16 Dec 2003 00:56 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Josef Aujezdský | | | | Nevím, jestli jsem Vám správně rozuměl, ale dle mého názoru přece neznamená, že když jste oprávněným uživatelem CD-ROM, tak jste i oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu. Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu se kupní smlouvou nemůžete stát. | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 16 Dec 2003 14:14 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Čermák | | | Přesotže se to může zdát trochu podivné, ale ano: je snaha u počítačových programů vykládat v souladu s počítačovou směrnicí ustanovení § 66 tak, že "oprávněným uživatelem" software se můžete stát v zásadě dvěma cestami:
a) uzavřením licenční smlouvy,
b) oprávněným nabytím rozmnoženiny software (např. na zákl. kupní smlouvy).
Stane-li te se podle a) nebo b) oprávněným uživatelem, náležejí Vám pak práva v § 66 uvedená. Jde v podstatě o to, že právě u koupi krabicového software v obchodě v zásadě žádná licenční smlouva uzavřena není (což platí u nás, ale i např. v Německu), tudíž by všíchni, kdo si za drahý peníz koupí krabicový software jej užívali vlastně neoprávněně. Proto se uplatní varianta ad b), která tento nelogický stav zhojí. Je pravda, že úvahu ad b) explicitně ze zákona nevyčtete a i komentář od Linde k AZ se k této úvaze staví jen velmi opatrně.
JČ
Tuto úvahu však nelze uplatnit | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 16 Dec 2003 14:51 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Josef Aujezdský | | | Chapu snahu o zkloubení běžné praxe s právní úpravou, ale tento výklad si my zdá v rozporu ze zásadami, na kterých je AZ založen. Vycházím-li z tohto, že rozmnoženina počítačového programu je nehmotný statek, tak oprávněným k užití tohoto nehmotného statku se dle mého názoru mohu stát pouze tím, že autor nebo jiný vykonavatel autorských práv mi toto oprávnění poskytne (dle mého názoru to u nás není možno jinak než smlouvou).
Oprávněné nabytí rozmnoženiny počítačového programu podle b) chápu tak, že např. autor s někým uzavřel licenční smlouvu, kterou tuto osobu oprávnil k distribuci software (tzn. opravnil jí k uzavírání podlicenčních smluv s dalšími subjekty) Tento další subjekt se pak stává oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu a má práva dle § 66 AZ.
Samozřejmě mé názory nemusí být správné:)
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 12:29 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Buryan | | | J. Aujezsdký:
Jde opravdu o fakt, že pro řádné užívání počítačového programu ještě nemusíte mít sjednanou licenční smlouvu. Všimněte si také formulace § 66 "do autorských práv nezasahuje" oprávněný uživatel rozmnoženiny. Jakmile se stanete oprávněným uživatelem rozmnoženiny (tedy na nosiči, počítačový program poletující ve vzduchu by, zřejmě nikomu k ničemu nebyl..) počítačového programu máte již takto práva k tomuto programu ex lege. Připadá mi to opravdu jasné (navíc mi tento názor prošel diplomkou :-)) a po konzultacích)
JČ: Dost zajímavá otázka. Mi osobně ovšem nepřipadá, že by § 66 měl něco spojeného s nějakým smluvním typem, dokonce mi připadá jako norma spíše veřejnoprávní povahy (vím, že tím se pouštím na mělkou půdu), takže bude spíše kogentní povahy. Jaký je názor Váš? Mohlo by, dovedeno ad absurdum,jít o dualitu na sobě indiferentních relací: na jedné straně povolení záložní kopie, na základě vztahu ex lege podle § 66 a na druhé straně zákaz záložní kopie na základě vztahu ex contractu.
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 13:37 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Josef Aujezdský | | | Opravdu se nechci přít, ale mě to rozhodně jasné nepřipadá. Naprosto chápu, jaká práva má OPRÁVNĚNÝ uživatel rozmnoženiny ex lege dle § 66 AZ. Podmínkou je však oprávněné užívaní. Proto bych se rád dozvěděl, jak se tímto oprávněným uživatelem stanete jinak než na základě licenční smlouvy? Můžete prosím uvést nějaký příklad, to že si software "koupíte" v obchodě bez uzavření licenční smlouvy takovým příkladem jistě není. Tím, že se někde dostanete k další rozmnoženině dle § 66 odst. 1 písm. b) se také nestáváte oprávněným uživatelem.
Navíc smysl § 66 Az je dle mého názoru je úplně jiný, což je snad zřejmé.
s pozdravem | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 15:20 | | Komentář: | Kdo je "oprávněným uživatelem" dle §66 AZ? | | Autor: | Jiří Čermák | | | Diskuse mezi pány Buyranem a Aujezdským je zajímavá.
Můj názor: nedomnívám se, že je vše tak jasné, jak tvrdí p. Buryan. Názor p. Aujezdského je podle mého též obhájitelný. Zákon je v tomto ohledu zkrátka ne zcela jasný a výklady jsou (do určité míry) možné oba. Domnívám se však, že správnější je výklad p. Buryana, a to nejenom vzhledem k dikci a povaze AZ, ale spíše s ohledem na účel tohoto ustanovení. Navíc §66 je třeba zkoumat ve světle počítačové směrnice, jejího účelu, legislativy států EU a v neposlední řadě potřeb praxe.
Já jsem tedy zajedno s p. Buryanem a domnívám se, že "oprávněný uživatel" dle §66 AZ nemusí být nutně nabyvatel licence na základě specifické licenční smlouvy.
Jiří Čermák | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 15:57 | | Komentář: | Kdo je "oprávněným uživatelem" dle §66 AZ? | | Autor: | Josef Aujezdský | | | :)) začínám z toho být trochu špatný
tak kdo to tedy je?...co je právním titulem pro oprávněné užívaní? Stačí mi jeden příklad, abych to pochopil (doufám:).
děkuji
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 19:35 | | Komentář: | Pokus o definici "oprávněho uživatele" dle §66 AZ | | Autor: | Jiří Čermák | | | Já bych viděl možnou analogii s nabýváním vlastnictví a držbou v dobré víře:
"Oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového porgramu podle §66/ 1 AutZ je takový uživatel, který nabyl rozmnoženinu počítačového programu (např. CD se software) od osoby, která je oprávněna takovou rozmnoženinu rozšiřovat ve smyslu § 14 AutZ.
Oprávněným uživatelem je též takový uživatel, který je v dobré víře, že předmětnou rozmnoženinu nabyl od takové osoby.
Oprávněným uživatelem je i ta osoba, která nabyla rozmnoženinu počítačového programu, ke které je právo na rozšiřování vyčerpáno podle § 14 AutZ.
Zcizí-li oprávněný uživatel rozmnoženinu počítačového programu, jeho oprávnění podle §66 zanikají, ledaže mu taková oprávnění náleží i z jiného titulu (např. z licence udělené licenční smlouvou), který zůstane v platnosti"
Tzv. Čermákův theorém :-) Chtělo by to ještě dopilovat (napsal jsem to z fleku, jazyk nic moc), ale v zásadě takhle bych to asi viděl já... To by mohlo fungovat, ne ?
JČ | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 22:35 | | Komentář: | Pokus o definici "oprávněho uživatele" dle §66 AZ | | Autor: | Aujezdský | | | uff...
Čermákův teorém by mohl být od teď nadpis nad ustanovením § 66 AZ v komentáři:)
"který nabyl rozmnoženinu počítačového programu (např. CD se software) od osoby, která je oprávněna takovou rozmnoženinu rozšiřovat" Osoba, která je oprávněna rozmnoženinu poskytovat je buď autor (resp. vykonavatel autorských práv) nebo někdo, kdo má takovéto oprávnění z licenční smlouvy. Tomu, že může toto oprávnění poskytovat, pak rozumím tak, že je z licenční smlouvy oprávněn poskytovat podlicence (tzn. smluvně). (Pokud se točím v kruhu, tak se omlouvám).
Navíc si nejsem úplně jistý, jestli se dá § 14 AZ na počítačové programy vůbec aplikovatm, zda-li se toto ustanovení nevztahuje pouze na díla jež jsou nerozlučně spjata se svým médiem (např. socha apod.)"Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné(!) podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva..." Má program nějakou hmotnou podobu?
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 10:02 | | Komentář: | hmotá podoba | | Autor: | Jiří Buryan | | | Počítačový program je dílo literární, podobně jako kniha napsaná svým autorem. Má román nějakou hmotnou podobu? :-)) Nezapomeňte, že:
§ 2
Dílo
(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo
umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí
činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné
podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu
na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 10:32 | | Komentář: | hmotá podoba | | Autor: | Aujezdský | | | | No to jasné, tak ale zkuste mrknout na § 14 AZ. | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 10:18 | | Komentář: | Pokus o definici "oprávněho uživatele" dle §66 AZ | | Autor: | Jiří Čermák | | | Postupne:
1) Pokud je nekdo opravnen software rozsirovat ( a nejde-li o autora), pak muze, ALE NEMUSI byt opravnen udelit podlicenci nebo licenci (v pripade vykonavatele majetkovych autorskych prav) tretim osobam, ktere od nej software "kupuji"
2) distributor muze mit (a casto ma - tech smluv jsem jiz videl spousty) udelenu od autora (vykonavatele maj. prav) licenci pouze k rozsirovani, ale ne jiz k samotnemu uzivani (t.j. k rozmnozeni software). Takze by nabyvateli, ktery dilo "koupi", mohl udelit nanejvys (pod)licenci k rozsirovani, coz by mu bylo celkem na nic:-).
Z Vasi poznamky vyse mi tedy neni zcela jasne, co jste chtel rici... Myslite se, ze je ta ma uvaha uplna blbost ci nikoliv ?
Zda lze § 14 AZ vztahnout i na pocitacove programy? Pokud se tyto rozsiruji na hmotnem mediu (CD, disketa), nikoliv ciste elektronicky (internet), tak z ceho usuzujete, ze nikoliv ?
JČ
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 11:03 | | Komentář: | Pokus o definici "oprávněho uživatele" dle §66 AZ | | Autor: | Aujezdský | | | asi by bylo jednodušší psát vulgární příspěvky do diskuze na iDnes:)
obecně možná chápu, kam míříte, ale moc mi zde nesedí zrovna to rozšiřování -
„Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.“ - v komentáři k tomu nic není
proč by zde byl převod vlastnického práva k originálu, či rozmnoženině? Všude jinde se převodu vlastnického práva zákonodárce v AZ správně vyhýbá. K programu nemůžete převést vlastnické právo ani dle mého názoru nemá program hmotnou podobu. Toto ustanovení lze dle mého vztáhnou například na architektonická díla, sochařská díla apod, kde se prvním prodejem autorovo právo na rozšiřování logicky vyčerpá.
Také si myslím, že ve spoustě příspěvků se zde objevoval přílišný důraz na oprávněnost držení média - kdy je rozmnoženina chápána jako celek (tzn. jak medium, tak program). To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu, jelikož pak by nebyl rozdíl mezi pirátskými a oficiálními distribucemi. Pokud si koupím u stánku CD, které je téměř neroznatelné od CD distribuovaného výrobcem (nevím, že je pirátské), tak se podle tohoto výkladu stal oprávněným uživatelem software. Což je výklad zřejmě nepřípustný.
nerozumím tomuto: "pokud je nekdo opravnen software rozsirovat ( a nejde-li o autora), pak muze, ALE NEMUSI byt opravnen udelit podlicenci nebo licenci (v pripade vykonavatele majetkovych autorskych prav) tretim osobam, ktere od nej software "kupuji"
- avšak co je pak právním titulem pro užívaní software třetími osobami, které takto software nabyly?...§ 66 AZ?...a jaká jsou poté práva těchto třetích osob, mohou program šířit dál, mohou ho mít nainstalován na 1 nebo 10 počítačích apod.
díky za podnětnou diskuzi
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 14:06 | | Komentář: | Ješte jedna reakci | | Autor: | J Čermák | | | Jenom dve kraticke poznamky:
ad 1)"Pokud si koupím u stánku CD, které je téměř neroznatelné od CD distribuovaného výrobcem (nevím, že je pirátské), tak se podle tohoto výkladu stal oprávněným uživatelem software. Což je výklad zřejmě nepřípustný."
Zde jde podle mne o stejnou otázku zkoumání dobré víry, jako u (ne)nabytí vlastnictví od jiné osoby než majitele. Oprávněný x neoprávněný držitel - nic míň, nic víc.
ad 2)"a jaká jsou poté práva těchto třetích osob, mohou program šířit dál, mohou ho mít nainstalován na 1 nebo 10 počítačích apod."
To už je kapku složitější, ale domnívám se, že §66 a §14 AZ dávají na většinou těchto otázek snad dostatečnou odpověď:
2a) další šíření: jenom pokud je v tomto ohledu již právo vyčerpáno dle §14/2 (přiznávám, že to je kapku sporné)
2b) počet instalací - snad se to dá vyvodit z §66/1 in fine ? V zásadě tedy jen jednu instalaci. Přičemž "soulad s jeho určením" (rozuměj toho software) by se snad mohl dovozovat i z přiložených licenčních podmínek.
JČ | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 15:56 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Buryan | | | Ten software, resp. nosič, si podle mého názoru "koupíte" na základě kupní smlouvy. Nebo se snad koupí CDčka nestáváte oprávněným uživatelem tohoto CDčka jako rozmnoženiny počítačového programu?
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 16:00 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Aujezdský | | | CDčko není rozmnoženinou počítačového programu, je to jenom nosič. Popisovaným způsobem bych se stal oprávněným uživatelem i když bych si koupil vypálené CD od "piráta", s čím předpokládám nelze souhlasit.
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 10:09 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Buryan | | | Nechcete tvrdit, že myslíte vážně, že nabytím protiprávně získaného autorského díla, (porušujícím autorská práva) malae fidei se můžete stát oprávněným uživatelem, že ne? :-))
To je, jako bych od zloděje "kupoval" věci hned před vykrádaným bytem. | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 10:28 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Aujezdský | | | Ragoval jsem na Vaší poznámku "Ten software, resp. nosič, si podle mého názoru "koupíte" na základě kupní smlouvy. Nebo se snad koupí CDčka nestáváte oprávněným uživatelem tohoto CDčka jako rozmnoženiny počítačového programu?"
a z toho jsem vyvodil, že pokud si v obchodě koupím vypálené CD (není to tak dávno, co to šlo) stávám se podle Vás oprávněným uživatelem. Protože v čem se toto CD liší?
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 11:16 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Buryan | | | Dovedl jsem to cíleně ad absurdum. Ale opravdu se domnívám, že tím, že si koupíte (kupní smlouvou) CD s daným programem (kupuji si CD s windows) získáváte tímto práva k programu podle § 66. Jiná věc by byla, pokud by používání tohoto programu bylo ve zlé víře.
Dokonce bych se domníval, že pokud si koupíte 1) obchodě nelegálně vypálené CD (protiprávní rozmnoženinu autorského díla) 2) z ničeho nevyplývá, že nejde o legální kopii (jste o tom ujištěn) a 3) nejste schopen to zjistit (kritérium rozumných schopností?) i tak máte práva podle § 66, s ohledem na § 130 Obč.Z. Tuto (ehmm) teorii jsem vypotil po velmi rychlé úvaze, možná mi ji strháte. Byl bych ale určitě zvědavý na Váš názor. | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 11:56 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Aujezdský | | | ad 1) to není absurní úplně příklad - jsou země, kde se vypálené CD normálně prodávají v obchodech (samozřejmě tam neplatí české právo:)
ad 2) s tímto souhlasím, už jsem podobnou myšlenku nastínil v v odpovědi na příspěvek J. Čermáka. Buď připustíme, že oprávněným uživatelem se stanete pouze na základě licenční smlouvy (jak jsem uváděl v článku) nebo je nutné chránit dobrou víru nabyvatele, přičemž se oprávněným uživatelem může stát i někdo, kdo získal nelegální rozmnoženinu (pokud o tom neví). Nevím jestli se ten druhý závěr bude líbit softwareovým společnostem:)
s pozdravem
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 12:43 | | Komentář: | softwarové společnosti mají smůlu | | Autor: | Jiří Buryan | | | V tom případě je to jasné. Existují dva způsoby získání práv k počítačovému programu. Je možné nabýt práva k počítačovému programu, a to i nelegální rozmnoženině, podle § 66 kupní smlouvou v dobré víře. Samozřejmě musí být zjevné, že jde o dobrou víru, kdyby mi stánkař prodával XPcka za 50Kc, mí dobrá víra by se věru nepresumovala. Tuto dobrou víru si musí ohlídat spotřebitel, prodej neelgálního software nechť si ohlídají společnosti a svazy. Pokud se softwarovým společnostem nelíbí, že získávám práva na základě § 66, tak mohou jednoduše uzavírat licenční smlouvu řádně. Myslím, že z hlediska společností v tom nevidím problém, ale myslím, že si nebudou myslet, to co si myslím já :-))
| | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 18 Dec 2003 13:00 | | Komentář: | softwarové společnosti mají smůlu | | Autor: | Aujezdský | | | | no, že je to úplně jasné bych netvrdil:)...já osobně se zatím spíše kloním ke svému původnímu názoru, zejména vzhledem k účelu § 66 AZ. | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 19 Jan 2004 11:46 | | Komentář: | softwarové společnosti mají smůlu | | Autor: | Lukáš Fikr | | | Chtel bych se tedy zeptat - pokud si v nejake zemi (co vim tak to jde v Thajsku, Malaysii apod.) koupim v nejakem kamenem obchode programy na CD, ktere vypadaji jako originalni, cetne hologramu + plus originalni krabice a mam od toho nakupu doklad - tak jsem vlatnik programu a policie na me nemuze, i kdyz autocad stal napr. pouze 10 US Dolaru. Je to tak? Koupil jsem to prece v dobre vire a jak mam poznat ze ty programy jsou nelegalni?
S pozdravem, Lukas | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 22 Jan 2004 00:08 | | Komentář: | softwarové společnosti mají smůlu | | Autor: | Jiří Čermák | | | Sám jste si v zásadě odpověděl - pokud kopíte program, který normálně stojí 3000 USD za 10 USD, jen stěží asi můžete být v dobré víře, že jste jste jej získal od oprávněné osoby, ne ?
Je to jako když na hlavním nádraží koupíte od podezřele vypadajícího individua hodinky Patek Philippe, které běžně stojí 150 000 Kč za 2000 Kč - také vám musí být jasné, že jsou kradené...
S pozdravem,
Jiří Čermák | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 21:20 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Tomáš Tyll | | | "Vycházím-li z tohto, že rozmnoženina počítačového programu je nehmotný statek".
Nesdílím Váš názor, protože mám za to, že rozmnoženina počítačového programu je pouze vyjádřením nehmotného statku v podmíněně (pomocí hardware) vnímatelné podobě.
Nehmotný statek je statek vytvářený konkrétním duševním obsahem, jehož objektivní výraz je způsobilý být předmětem společenských vztahů, aniž by bylo třeba jeho ztělesnění v hmotné podobě. (Knap, K. a kol., Práva k nehmotných statkům, Praha, Codex 1994, str. 11).
Je třeba, dle mého soudu, rozlišovat rozmnoženinu, jejíž pomocí je nehmotný statek vyjádřen, a nehmotný statek sám o sobě.
Tt | | | | Odpovědět |
|
|
| | Datum: | 17 Dec 2003 22:10 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Aujezdský | | | | já jsem chápal rozmnoženinu počítačového programu jako kopii zdojového kódu, která může být v extrémním případě uložená na jakémkoliv médiu (např. studenty velmi oblíbené "programovaní na papír") viz § 65 Az | | | | Odpovědět |
|
|
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT) |
|
