 |
 |
dnes
je
čtvrtek 2. 5. 2024 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
|
|
| Právní aspekty prodeje krabicového software |
<9. 12. 2003>
<Josef Aujezdský>
|
|
|
|
|
|
|
| Článek se zabývá autorskoprávními otázkami spojenými s prodejem krabicového software, zejména některými problémy plynoucími ze současného právního stavu, kdy se na šíření software uplatní v zásadě stejné principy jako na každé jiné autorské dílo. |
|
Rubrika: Autorská a průmyslová práva
|
Čtenost: 17073
|
Počet reakcí: 38
|
|
|
|
|
|
|
| | Datum: | 11 Dec 2003 00:00 | | Komentář: | ad Praktická poznámka | | Autor: | Jiří Čermák | | | Asi jsem se nepřesně vyjádřil, ale měl jsem na mysli, že tvůrce software může žalovat "piráty" kteří užívají jeho software bez jakéhokoliv právního titulu (kopie ukrDená z práce atp.), bez ohledu na tom, zda licence udělená oprávněným uživatelům (např. těm, kteří si software koupili v obchodě) je platná, či nikoliv.
Tudíž, právo tvůrce software žalovat softwarové piráty není nijak omezeno a své uživatele (kteří si software zakoupili) žalovat pochopitelně nemá v úmyslu, a na tom nic nemění skutečnost, zda licenční smlouva je či není platná.
Samozřejmě, vzhledem k zásadě "nikdo nemůže mít prospěch ze zneužití práva nebo z toho že nejednal v dobré víře" je skutečně pravdou, že by bylo velmi nemravné žalovat někoho, kdo si koupí můj software, v dobré víře jej užívá a žije v domnění, že mu byl licence udělěna, a to jen s poukazem na to, že vlastně žádná licenční smlouva nebyla vůbec uzavřena. To snad ale (pro boha) není úmyslem žádného tvůrce software!
Jinak souhlasím s uvedenou myšlenkou, že u software je třeba v souladu s § 66/1 AZ a softwarovou směrnicí vykládat pojem "oprávněný uživatel software" nejenom jako "nabyvatel licence na základě licenční smlouvy", ale též jako "oprávěný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu" (ovšem aniž by bylo přesně určeno, kdy a kdo se tím "oprávněným" uživatelem stane).
Tento závěr má kořeny v praxi a podle mého názoru odráží zjištění, že hledět na krabicový (a jiný obdobný) software jako na klasické autorské dílo, je prostě neúnosné. Spíše je vhodné nazírat na krabicový software jako na zboží jako každé jiné a specifický autorskoprávní režim aplikovat jen na software vytvořený na zakázku ( a to ještě s určitými výhradami a odchylkami).
Snad je každému jasné, že krabicový software má mnohem blíže k housce na krámu, než k autorskému dílu. Ostatně, (jak jsem již uváděl na ITpravu) daňové předpisy hledí odlišně na krabicový software a na software vytvořený na zakázku. A to je podle mého názoru správná cesta.
Tedy se domnívám, že pokud někdo poprávu nabyde rozmnoženinu počítačového programu (koupí atp,.), stane se oprávněným uživatelem ve smyslu § 66 AZ se všemi právy s tím spojenými.
Otázkou zůstává, do jaké míry může "licence - nelicence", která je vyjádřena v příslušných licenčních podmínkách a ujednáních (EULA atp.) omezit práva takového oprávněného uživatele, jenž mu náleží podle § 66 AZ (zpětný inženýrink, záložní kopie atd.)
JČ | | | | Odpovědět |
|
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT) |
|
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
