Jednou z pozoruhodných publikací konce roku 2010 ve světové právnické literatuře je populárně-vědecká monografie anglického autora Richarda Susskinda s názvem „The End of Lawyers? Rethinking the Nature of Legal Services“, kterou vydalo renomované nakladatelství Oxford University Press (OUP). Tato publikace, jako jediná v současné době, je věnována vysoce aktuálnímu tématu budoucího postavení všech právnických profesí v době informační společnosti, jakož i souvisejícím otázkám budoucího vývoje v této oblasti

Na webu GNUGPL.cz se objevily překlady všech verzí licence GNU GPL (GNU General Public License). Nově byla přeložena 1. a 3. verze GNU GPL a zrevidován  překlad 2. verze tak, aby vyhovovala podmínkám GNU.org. Jde o neoficiální český překlad Obecné veřejné licence GNU, který nebyl vydán nadací Free Software Foundation (FSF).

Vrchní soud v Praze jako odvolací soud usnesením ze dne 30.7.2009, č.j. 3 Co 90/2008-225, potvrdil „s upřesněním, že žaloba se odmítá“ usnesení Městského soudu v Praze ( dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 21.11.2008, č.j. 32 C 116/2005-217, kterým byl „návrh žalobkyně podaný 24.8.2005 odmítnut“. Odvolací soud nepovažoval shodně se soudem prvního stupně žalobu za projednatelnou, neboť přes řádnou výzvu soudu prvního stupně žalobkyně v podání ze dne 7.11.2008 sice doplnila označení žalovaných a upřesnila jejich okruh, nicméně nevylíčila jednoznačně svá skutková tvrzení tak, aby bylo zřejmé, z jakého důvodu proti každému z označených žalovaných nároky uplatňuje a zejména z doplnění nevyplynul žalobní petit. Za nedostatečný petit odvolací soud považoval žádání „uhradit škodu způsobenou nezákonným odcizením zdrojových verzí software XPS a nezákonným užíváním tohoto autorského díla, minimálně ve výši 30.000.000,- Kč, včetně nákladů řízení s tím, že výši úhrady jednotlivými žalovanými upřesní dodatečně po ustanovení advokáta. Více zde.

Recenzovaná právní monografie autora Bohumíra Štědroně z roku 2010 představuje zásadní a především velmi žádoucí příspěvek k důležitému tématu, jímž je licencování a ochrana počítačových programů. Moderní informační a komunikační systémy se staly běžnou součástí života obyvatel. Pronikají nejen do všech zemí světa, do všech oborů a odvětví, ale také do života generací, které ještě donedávna výhody Internetu, elektronické pošty, celkové elektronizace našeho života neznaly a nevyužívaly. Moderní technologie vše rychle a zásadně mění, prostupují veškeré lidské aktivity, ale cokoli se jich dotýká dává naprosto očividně přednost technickým, provozním a organizačním aspektům, přičemž stejně důležitý právní aspekt tohoto fenoménu soudobé společnosti zůstává dosud v pozadí. Problematika licencování a ochrany počítačových programů je z řady důvodů právně, věcně, fakticky i sémanticky složitá. To však nesmí znamenat, že ji má překotný rozvoj složitých informačních a komunikačních systémů zanedbávat a nepřímo tak podporovat negativní jev, jímž je porušování principů autorského práva a obecně ochrany nehmotných statků v prostředí těchto systémů, a to v ohromujícím rozsahu.

Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s partnery v rámci projektu č. 0701 operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost pořádá II. českou konferenci věnovanou právu informačních a komunikačních technologií a právní informatice České právo a informační technologie ve dnech 9. - 10. 9. 2010 ve SPORT-V-HOTELU Hrotovice, okres Třebíč.

Článek se zabývá aktuálním stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů k otázce pořizování fotodokumentace z akcí pořádaných politickou stranou za tvrzeným účelem zjištění, zda se na různých takových akcích po celé republice neobjevují stále stejní lidé, případně jejich zveřejnění na webu.

Přinášíme recenzi na jednu z pozoruhodných publikací konce roku 2009 - komentář autorů Aleny Mackové a Bohumíra Štědrotě s názvem „Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů s komentářem, včetně souvisejících zákonů a prováděcích předpisů“, kterou vydalo nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s. v edici Komentáře Wolters Kluwer“. Tato publikace, jako jediná v České republice, komentuje novou právní problematiku datových schránek, elektronických podatelen a autorizované konverze dokumentů, přičemž zároveň obsahuje více než dostatečný přehled související právní úpravy (byť již v nekomentované podobě). Publikace navíc nezůstává pouze u právních aspektů, poměrně podrobně se zabývá i souvisejícími technicko administrativními otázkami, z jejichž komentování je na první pohled viditelná praktická zkušenost a zájem obou autorů o tuto problematikou.

V odborných českých právních publikacích, bychom stěží nalezli jen pár vybraných monografií a rovněž i odborných příspěvků či článků, které svým obsahem aktuálně pojednávají o aspektech právních vztahů na poli informační společnosti. Přestože se samotný pojem „informační společnost“ poprvé objevil v Norově-Mincově zprávě francouzské vlády již v roce 1975 , tak dnes, po více jak třiceti letech od jejího prvotního užití, jen málokdo ví, a to nejen z laické veřejnosti, co je skutečným obsahem samotného pojmu a co v této spojitosti například znamená a skrývá pojem služba informační společnosti. Předmětem následujícího článku je tedy jednak objasnění klíčových, mnohdy i legislativních pojmů, které jsou úzce spojeny s informační společností, a dále pak zohlednění odpovědnostních aspektů, jež se týkají samotných internetových poskytovatelů služeb informační společnosti. Cílem článku je pak zejména srozumitelné objasnění, vysvětlení shora uvedeného a vymezeného předmětu, jakož i publikační přispění k poměrně nepočetnému množství českých právních publikací, které se zabývají předmětnou matérií.  

Článek se zabývá právní i společenskou problematikou distančních forem výkonu práce na dálku (homeworking, teleworking...), které představují moderní a flexibilní formy zapojení zaměstnance a zaměstnavatele do pracovní činnosti, přičemž využívají informační a komunikační technologie. Zaměstnanec při ní pracuje podle pokynů zaměstnavatele, nicméně mimo dosah obvyklé kontroly výkonu práce.

Český právní řád obsahuju řadu zákonů, které regulují reklamu. Tento příspěvek bude zaměřen na vybrané prvky vlivu zákona č. 36/2008 Sb., který nabyl účinnosti 12. 2. 2008. Zákon provedl do českého právního řádu směrnici 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách, a nejvíce se odrazil v doplnění zákona o ochraně spotřebitele.