dnes je čtvrtek 28. 3. 2024

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


Právní povaha doménového jména <20. 5. 2003> <David Sehnalek>
Článek se zabývá právním vymezením pojmu doménového jména.

Doménové jméno - věc?

Definici pojmu věc jsem již v této práce rozebíral na jiném místě, přesto ale zopakuji. Současný český právní řád [1] neobsahuje legální definici tohoto pojmu. Občanský zákoník pouze v § 118 říká, že předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Paragraf 119 citovaného zákona dále rozděluje věci na movité a nemovité, přičemž nemovitostmi se rozumí pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Jelikož občanský zákoník ani jiný zákon pojem movité věci nedefinuje, je nutné jejich vymezení odvodit právě z pojmu nemovitosti: movitými věcmi tak jsou veškeré ostatní věci, které nejsou nemovitostmi. [2] Stále nám ale chybí obecná definice pojmu věc. Další pomůcku, při hledání přesného obsahu tohoto pojmu, můžeme vidět v zákoníku mezinárodního obchodu (z. č. 101/1963 Sb.) - dále jen ZMO. Žel, tento předpis byl zrušen z. č. 513/1991 Sb.

Paragraf 13 ZMO definoval věc jako hmotný předmět nebo ovladatelnou přírodní sílu, která slouží potřebám lidí. Ovladatelnost věcí je nutno posuzovat podle konkrétního stavu poznání a ovládnutí předmětu přírody a přírodních sil. Požadavek, aby předmět občanskoprávních vztahů sloužil lidské potřebě, je projevem přepětí práva a ekonomiky. Předmětem majetkových vztahů upravených občanským zákoníkem jsou takové hmotné statky, které mají ekonomickou hodnotu. V tomto smyslu musí tedy sloužit fyzické potřebě a tím se mohou stát předmět směny ekonomických hodnot mezi lidmi. [3] Doménové jméno, aby mohlo plnit svou funkci, musí být uloženo v databázi některého z DNS-serverů na jednom z jeho pevných disků. Fyzicky tedy existuje a to v binární podobě jako série elektromagnetických záznamů, vytvořených člověkem. [4] O jeho ekonomické hodnotě pak také není třeba dlouze polemizovat. Četné soudní spory, jejichž předmětem jsou ekonomicky významná doménová jména jsou toho důkazem.

Zdálo by se tedy, že nic nebrání učinit závěr - doménové jméno je movitou věcí. Česká odborná veřejnost [5] i Světová organizace duševního vlastnictví však toto stanovisko nesdílí. Takové pojetí věci je, dle jejich názoru, příliš extenzivní a jako takové pro doménové jméno nevhodné.

Doménové jméno jako subjektivní právo?

Subjektivním právem se rozumí objektivním právem stanovená a garantovaná míra možného chování určité osoby. [6] Samotný pojem subjektivního práva pak je teorií považován nevhodným a matoucím a jako vhodnější se jeví použití synonyma "oprávnění". [7] Mimo možnost určitým způsobem se chovat, vyjadřuje "oprávnění" i "nárok", tj. možnost vyžadovat určité chování od jiných, respektive možnost dovolávat se ochrany či státněmocenského zásahu ve prospěch oprávěného.

Struktura subjektivního práva zahrnuje tyto prvky:

  • Možnost být subjektem (nositelem) práva.
  • Možnost chovat se dovoleným (nezakázaným) způsobem.
  • Možnost vyžadovat odpovídající chování jiných subjektů.
  • Možnost státněmocenského zásahu (donucení). [8]

Subjektivní práva se teorií rozlišují na relativní (tj. taková, která působí v relaci k určitému subjektu povinnosti) a absolutní (tj. taková, která působí vůči neurčitému počtu subjektů povinností nebo jinými slovy ta práva, která náleží individuálně určenému subjektu, zatímco ostatním subjektům vzniká obecně definovaná povinnost zdržet se všech zásahů. které by rušily nositele absolutních práv ve výkonu jeho oprávnění ). [9]

V našem právním řádu patří k absolutním právům právo vlastnické, dědické, jiná věcná práva, práva k nehmotným statkům a všeobecná osobnostní práva. Úprava jednotlivých absolutních práv v našem právním řádu je v podstatě vyčerpávající, je to nutné z toho důvodu, že tato práva působí erga omnes a je tedy třeba, aby všichni měli možnost se s jejich existencí a obsahem skrze právní předpis seznámit, tak aby se učinilo zadost požadavku právní jistoty. [10]

Pokud tedy chápeme doménové jméno jako právo, zjišťujeme, že do žádné z těchto občanským zákoníkem a dalšími soukromoprávními předpisy poměrně podrobně regulovaných kategorií absolutních práv jej zařadit nelze. Na druhou stranu, na doménové jméno je možné nahlížet jako na nárok oprávněného, založený Smlouvou o registraci doménového jména se Sdružením CZ.NIC (nebo obecně kterýmkoliv jiným registrátorem), na zřízení a vedení zápisu tohoto jména v databázi jmenných serverů registrátora.

Občanské právo chápe relativní právní vztah jako společenský právní vztah mezi subjekty, jejichž protikladnost spočívá v různosti navzájem poskytovaných plnění a různosti poskytovaných potřeb i subjektivních cílů subjektů relativního právního vztahu v jednotlivostech, zatímco v zásadním měření zájmů všech společenských subjektů je dosaženo souladu. Obligační závazek vzniká v případě doménového jména ze Smlouvy o registraci, jejímž přímým předmětem, zjednodušeně řečeno, je závazek jedné strany provést registraci a následnou delegaci doménového jména (jde tedy o plnění, označované jako facere) a závazek druhé strany poskytnout za to úplatu (v podobě registračního a v následujících letech udržovacího poplatku).

Je nezbytné dodat, že podobně jako měl prastarý římský bůh Ianus dvě tváře, tak i absolutní práva mohou mít charakter relativní a relativní práva stejně tak mohou ve svých projevech absolutizovat.

K relativizaci absolutních práv dochází tehdy, byla-li porušena či ohrožena. Naproti tomu relativní práva působí nejen proti tomu, kdo má jim odpovídající povinnost, ale zároveň vůči každému, a to tak, že nikdo nesmí bránit věřiteli v tom, aby se na svém dlužníkovi domáhal splnění splatného dluhu, nikdo se nesmí vydávat za věřitele pohledávky, jejímž věřitelem není [11] atd. Aplikováno na doménové jméno - v případě konstrukce domény jako relativného subjektivního práva - je zde dána obecná povinnost třetích osob třetích osob, na smlouvě nezúčastněných, jakýmkoliv způsobem toto právo nerušit a zdržet se veškerého chování, které by mohlo bránit stranám v plnění jejich závazků vyplývajících pro ně, ze Smlouvy o registraci.

Doménové jméno jako jiná majetková hodnota

Triádu možného předmětu občanskoprávních vztahů danou paragrafem 118 obč. zák. uzavírá kategorie jiných majetkových hodnot.

Výraz majetková hodnota je opět jedním z těch, které mají původ v mimoprávní oblasti, neboť se jedná o termín ekonomický. Nejsnáze by bylo možno definovat jej negativně, tedy tak, že zahrnuje vše, co není nemajetkovou hodnotou. Nemajetkovou hodnotou se pak rozumí ty hodnoty, které souvisí s jinou než majetkovou sférou lidského života, existence právnických osob a života přírody, mohou to být hodnoty jako zdraví a život fyzické osoby, její soukromí, občanská čest, dobrá pověst právnické osoby, topografie polovodičového výrobku, užitné vzory, průmyslové vzory atd. [12]

Majetkové hodnoty jsou v důsledku své povahy ocenitelné penězi, jako všeobecným ekvivalentem, jako nejčastější jejich příklad pak bývá uváděno zejména know-how jako technické, výrobní a jiné hospodářské poznatky, obchodní firma, označení původu výrobků, ochranná známka, osobní údaj, zvukový záznam atd.

Další možností jak se dívat na jiné majetkové hodnoty je chápat je jako jakousi zbytkovou kategorii. Jsou tak výrazem neuzavřenosti definice předmětu občanskoprávního vztahu. Může jimi být cokoliv, co je odlišné od subjektu a obsahu občanskoprávních vztahů s zároveň co není věcí či právem za předpokladu, že to má jistou ekonomickou hodnotu (může se to tedy stát předmětem majetkové směny) a současně to připouští jeho povaha a nevylučuje žádný právní předpis. [13]

Z naznačeného pohledu by bylo možné na doménové jméno nahlížet jako na jinou majetkovou hodnotu ve smyslu § 118 obč. zák. Pokud totiž odmítneme pojmout doménu jako věc a nepřisoudíme jí ani povahu práva, pak nám zbývá pouze kategorie jiných majetkových práv. Žádný právní předpis, který by to vylučoval neexistuje, povaha doménového jména to připouští a o jeho ekonomické hodnotě přesvědčivě vypovídají jednotlivé probíhající soudní procesy o konkrétní doménová jména. Problémem však zůstává fakt, že neexistuje takový právní předpis, který by režim doménových jmen upravoval a poskytoval jim potřebnou ochranu. Pokud bychom akceptovali tezi, že doménová jména jsou jinou majetkovou hodnotou, museli bychom přirozeně také učinit závěr, že v obecné rovině nepožívají zákonnou ochranu (absolutní), a že je lze chránit pouze relativně, v rámci závazkového právního vztahu, v němž by jedna strana dobrovolně přijala závazek k určité ochraně doménového jména, jejíž obsah a rozsah je stranami dohodnut. [14]

Soudím tedy, že by sice bylo možné doménové jméno takto právně kvalifikovat , přesto se mi, vzhledem k povaze Smlouvy o registraci a doménového jména samotného, jeví jako vhodnější, přisoudit mu spíše povahu relativního subjektivního práva jeho majitele vůči registrátorovi. [15]

Poznámky:
[1] Možná bude i z dnešního pohledu podnětné podívat se podrobněji také na římskoprávní chápání pojmu "věc". Římská právní věda nedospěla k jednotnému pojmu věci. V římskoprávních pramenech se lze setkat s rozdílem mezi věcmi hmotnými (res corporales) a věcmi nehmotnými (res incorporales). Za věci hmotné se považovaly ty, kterých se je možné dotknout, za nehmotné pak ty, které spočívají v rozmanitých oprávněních; jako příklady tu prameny uvádějí "heredita", tedy dědickou pozůstalost, právo požívací a konečně oprávnění z obligačních vztahů. Cílem tohoto rozlišování bylo vyjádřit rozličný ráz jednotlivých majetkových práv, zvláště rozdíl mezi vlastnictvím (jakožto vztahem k hmotným věcem - corpora) a ostatními oprávněními majetkové povahy. Jinak římskoprávní prameny vycházely z představy, že věcí je každá součást hmotného světa, která je prostorově vymezena a způsobilá být samostatným předmětem právních vztahů. Kde nebyla splněna podmínka prostorové ohraničenosti a kde šlo tedy o předměty, jež nelze ovládat, nebylo také možno hovořit o věci v právním smyslu (např. vzduch, tekoucí voda); Justiniánské právo takovéto předměty zařazovalo do kategorie věcí všem lidem společných (res omnium communes) a považovalo je za nezpůsobilé být předmětem právních dispozic. (citace z: Urfus, V.: Římské právo soukromé, rektorát UJEP Brno, 1.vydání, 1979) Jaký by tedy byl pohled na doménové jméno prizmatem dvě tisíciletí starých norem římského práva - doména jako res incorporalis? Podobně zajímavým by mohlo být srovnání současné právní úpravy věcí s s úpravou obsaženou v Obecném Zákoníku Občanském (císařský patent 946/1811 ř.z.) ve znění předpisů jej měnících a doplňujících ke dni 1.1.1925, Změna: 56/1928 Sb.: ABGB upravoval věci ve svých §§ 291-300. Rozlišoval věci dle jejich povahy na hmotné a nehmotné, na movité a nemovité, na zuživatelné a nezuživatelné a konečně na cenitelé a necenitelné. Věcmi hmotnými rozuměl ty, které lze vnímat smysly, ostatní byly nehmotné a patřila mezi ně i práva. Movité věci byly ty, které lze bez porušení jejich podstaty přenášet z jednoho místa na druhé, ostatní věci byly nemovitými. Výjimku tvořily věci, které ač samy o sobě movitými, tvořily na základě zákona nebo vlastníkova určení příslušenství nemovité věci. Práva se počítaly k věcem movitým, nebyla-li spojena s držbou nemovité věci nebo zemským zřízením prohlášena za nemovitou věc. Shrneme-li tyto poznatky, podle ABGB by doménové jméno bylo v každém případě věcí a tedy i předmětem vlastnického práva. (Stále by však otázka bližší teoretické konkretizace povahy domény zůstávala nedořešena); více k pojmu věci podle ABGB viz.: Rouček, F., Sedláček, J.: Komentář k Obecnému zákoníku občanskému, 1935
[2] Fiala J., Hurdík J., Korecká V., Telec I.: Lexikon Občanské právo. Vydání druhé, rozšířené, Sagit, Ostrava 2001, s. 93
[3] Fiala, J., Hurdík, J., Korecká, V.: Občanský zákoník - komentář. Část I. Hlava IX. Vymezení některých pojmů. Věci a práva. § 118. [ASPI - CODEX]
[4] O tom, že elektřinu, která je potřebná pro záznam na magnetický disk, lze ovládat se pak může přesvědčit každý z nás třeba v okamžiku, kdy ukládá dokument napsaný v textovém editoru na počítači na svůj floppy disk. Prakticky vzato totiž mezi disketou a harddiskem počítače příliš velký rozdíl není.
[5] Pelikánová, R., Čermák, K.: Právní povaha doménových jmen, Linde Praha a.s. 2000; Frimmel, M.: Právní aspekty doménových jmen, Právní rádce č. 8/2000,; Kol. autorů, Právní a daňové aspekty e-obchodu, Linde Praha a.s., 2001; Frimmel, M.: Elektronický obchod / právní úprava, Praha, Prospektrum 2002
[6] Srov.: Fiala J., Hurdík J., Korecká V., Telec I.: Lexikon Občanské právo. Vydání druhé, rozšířené, Sagit, Ostrava 2001, s.150
[7] Viz. Knapp, V.: Teorie práva, C.H. Beck Praha 1995
[8] Harvánek, Teorie práva, Masarykova Univerzita Brno
[9] Fiala J., Hurdík J., Korecká V., Telec I.: Lexikon Občanské právo. Vydání druhé, rozšířené, Sagit, Ostrava 2001, s.14
[10] srov. Pelikánová, R., Čermák, K.: Právní povaha doménových jmen, Linde Praha a.s. 2000, s.43 a násl.
[11] Viz. Knapp, V.: Teorie práva, C.H. Beck Praha 1995, s.196,197
[12] Srov. Fiala J., Hurdík J., Korecká V., Telec I.: Lexikon Občanské právo. Vydání druhé, rozšířené, Sagit, Ostrava 2001 s.74, s.91 a násl., s.125 a násl, s.135 a násl.
[13] srov. Fiala, J., Hurdík, J., Korecká, V.: Občanský zákoník - komentář, ASPI
[14] Srov. Fiala J., Hurdík J., Korecká V., Telec I.: Lexikon Občanské právo. Vydání druhé, rozšířené, Sagit, Ostrava 2001 s. 129
[15] opačný názor zastává ve své práci Matejka, J.: Foneticky zaměnitelné domény a související otázky - aktuální vývoj a stav v právu ČR, http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=98892, bohužel však toto své stanovisko blíže nezdůvodňuje.
Rubrika: Ochrana doménových jmen Čtenost: 16842 Počet reakcí: 11

Diskuse - komentáře:
   20 May 2003 01:42 Milan Kvasnica
technicka...
 
   30 May 2003 16:18 Jiri Buryan
domena jako relativni subjektivni pravo?
 
   30 May 2003 23:42 Milan Kvasnica
re: domena jako relativni subjektivni pravo?
 
   31 May 2003 22:35 Jiri Buryan
re: domena jako relativni subjektivni pravo?
 
   01 Jun 2003 01:04 Milan Kvasnica
re: domena jako relativni subjektivni pravo?
 
   28 Oct 2003 11:12 pivko
re: domena jako relativni subjektivni pravo?
 
   30 Apr 2005 19:07 
počasí
 
   04 May 2005 21:24 s
počasí
 
   03 Dec 2008 17:24 
článek
 
   16 Aug 2012 18:46 Martin Janák
článek
 
   14 Oct 2012 21:06 Ivo Telec
článek
 
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce