dnes je sobota 25. 6. 2016

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


Problematika nároku na domény spojené s pozůstalostí a následným dědickým vypořádáním <6. 8. 2012> <Zuzana Průchová Durajová>
Čas od času se setkáváme s dotazy ze strany zákazníků i registrátorů, které se týkají změny držitele v případě, že původní držitel zemře. Pokusím se tedy shrnout aspekty přechodu práv k užívání domény formou dědění.


Čas od času se setkáváme s dotazy ze strany zákazníků i registrátorů, které se týkají změny držitele v případě, že původní držitel zemře. Pokusím se tedy shrnout aspekty přechodu práv k užívání domény formou dědění.

Držiteli práv k užívání českých doménových jmen mohou být, jak známo, právnické osoby mající právní subjektivitu, přičemž nejčastěji jde o obchodní společnosti, družstva, sdružení či stát a vedle nich pochopitelně fyzické osoby, ať už podnikatele, kteří domény užívají pro potřeby propagace svých výrobků a služeb nebo osoby nepodnikající, užívající doménu pro uspokojování svých soukromých potřeb.

Dojde-li k zániku právnické osoby s právním nástupcem, pak je situace jednoduchá. V případě subjektů, které jsou zapisovány do obchodního rejstříku, je kontinuita mezi původním a novým subjektem zřejmá a jednoduše doložitelná. Po provedení změny v zápisu v obchodním rejstříku by při žádosti o změnu v centrálním registru neměly ve většině případů nastat žádné obtíže. Dojde-li k zániku právnické osoby bez právního nástupce a není-li právo k užívání domény vypořádáno v rámci procesu likvidace, pak buď registrace domény zanikne, neboť o ni držitel – zaniklý subjekt1, již nemá zájem, nebo její platnost obnovuje z nějakého důvodu jiná osoba, a ta pak dříve či později bude muset nesoulad údajů v registru se skutečností řešit.

U fyzických osob je ale situace o něco složitější. Předně je třeba říci, že doménové jméno jako tzv. jiná majetková hodnota je pochopitelně předmětem občanskoprávních vztahů a tedy může být i předmětem dědění. Podle českého práva nabývá dědic dědictví smrtí zůstavitele (tedy zemřelého), nicméně stávající právní úprava vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví a každé dědictví tak musí být soudem projednáno a musí o něm být rozhodnuto. Dědic může doménu nabýt buď ze závěti anebo ze zákona v rámci dědické posloupnosti. V obou případech však proběhne řízení o dědictví dle občanského soudního řádu, jehož účelem je zjištění majetku a závazků zemřelého, zjištění dědiců a právě rozdělení majetku mezi tyto dědice. Toto řízení zahajuje soud i bez návrhu, a to poté, co se dozví o tom, že někdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Úkony soudu v rámci tohoto řízení jsou prováděny notářem jako soudním komisařem, příslušným podle posledního bydliště zemřelého. Nebudu se na tomto místě věnovat detailům o tom, jak dědické řízení probíhá, protože si je buď můžete najít v zákoně, nebo s ním možná máte praktickou zkušenost. Pro účely dispozice s doménou zůstavitele je důležité, že na konci řízení o dědictví vydává soud usnesení o dědictví. A právě toto pravomocné usnesení bude tím správným dokumentem, který bude v případě žádosti o změnu v registraci domény příslušný registrátor vyžadovat.

Soud může v usnesení o dědictví rozhodnout takto:

  1. Potvrdí, že dědictví nabyl jediný dědic: pak nemusí být doména v soupisu majetku zůstavitele výslovně uvedena, dědic nabude veškerý majetek zůstavitele, tedy včetně doménového jména. Obdobně lze postupovat, pokud soud potvrdí, že dědictví připadlo státu.

  2. Schválí dohodu o vypořádání dědictví nebo dohodu o přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě dluhů

  3. Potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, pokud se dědicové nedohodnou.

V případech 2. a 3. pak musí být doménové jméno v soupisu majetku zůstavitele výslovně uvedeno, aby bylo bez pochybností zřejmé, který z dědiců jej nabyl. Neuvedení si lze představit snad jen v případě, že jeden z dědiců nabude např. podnik zůstavitele, přičemž doména je registrována na zůstavitele jako fyzickou osobu – podnikatele a je tudíž objektivně seznatelné, že doména tvoří součást podniku. Bohužel, doposud jsem se v usneseních o dědictví, která jsem při řešení změny držitele po úmrtí stávajícího, setkala s uvedením domény v majetku zůstavitele snad jen jednou.

Co se týče nakládání s doménou v průběhu řízení, pak platí, že dědicové (případně správce dědictví, je-li ustanoven) mohou s věcmi či jiným majetkem, který do dědictví náleží, nakládat pouze v rámci obvyklého hospodaření, nad jeho rámec pak jen se svolením soudu. V této souvislosti vyvstává otázka, zda jsou dědicové povinni udržovat registraci doménového jména, resp. zda k neprodloužení platnosti domény, které je právním úkonem omisivním (nekonání), jsou povinni získat souhlas soudu. Osobně jsem přesvědčena, že dědicové mohou doménu užívat, avšak zrušení registrace, byť provedené formou nekonání (ať již úmyslného či opomenutí) je nakládáním nad rámec obvyklého hospodaření (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu, 26 Cdo 5258/2008), neboť může mít nevratné následky (registrace uvolněné domény třetí osobou mimo okruh dědiců) a jaké takové vyžaduje svolení soudu; soud je povinen dbát, aby nedošlo k poškození žádného z dědiců nebo ohroženo uspokojení pohledávek věřitelů, pokud je dědictví předluženo. Nelze v této souvislosti nepoznamenat, že v případě obecného zájmu či důležitého zájmu účastníků může soud zajistit dědictví – to se v případě movitých věcí provede například uložením u notáře, v případě domény by tedy šlo o zablokování domény proti zrušení registrace a/nebo jejímu převodu na 3. osobu, obdobně, jako v případě vydaných předběžných opatření. Takové zajištění pak zanikne nejpozději právní mocí usnesení o dědictví, není-li soudem zrušeno dříve.

Pokud tedy výše uvedené shrnu – máte-li být účastníky dědického řízení, kdy součástí majetku zůstavitele je/bude doménové jméno, pak:

1. je vhodné, aby bylo výslovně uvedeno v soupisu zjištěného majetku a následně v rozhodnutí soudu o dědictví, ve kterém bude i uvedeno, kterému dědici doménové jméno připadlo.

2. v případě obav o zachování existence doménového jména (týká se především neprodloužení registrace, ale dotknout se může rovněž převodu domény, a to tehdy, pokud např. registrátor autorizuje žádost o převod pomocí authinfo-hesla a některý z dědiců má přístup k e-mailu zemřelého držitele v registru) upozornit na tuto skutečnost pověřeného notáře, ten pak může adresovat CZ.NIC rozhodnutí ukládající zablokování registrace.

3. pro účely doložení získání domény jako dědictví si nechat vyznačit na rozhodnutí o dědictví doložku právní moci

Zuzana Průchová Durajová, právník sdružení CZ.NIC, správce české národní domény .CZ


Rubrika: Odpovědnost a delikty, Ochrana doménových jmen Čtenost: 6156 Počet reakcí: 1

Diskuse - komentáře:
   18 Sep 2014 23:11 Jaroslav Kvasnička
Jsem:,,Nikdo Nikde" = mé pravé současné jméno
 
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce