Přinášíme zásadní rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2013, sp. zn. 23 Cdo 3895/2011 jehož předmětem je mimo jiné platnost uzavření rozhodčí smlouvy mezi účastníky na základě veřejné rozhodčí nabídky upravené v bodu 18.1 Pravidel registrace doménových jmen v doméně cz vydaných sdružením CZ.NIC. Dle této nabídky se držitel doménového jména neodvolatelně veřejně podrobuje pravomoci Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v rozhodčím řízení před tímto rozhodčím soudem v případě, že třetí osoba napadne doménové jméno držitele, zařazené v elektronické databázi doménových jmen v národní doméně cz , pokud třetí osoba písemně projeví vůči držiteli vůli podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu v dané věci s tím, že zahájí takový spor u tohoto rozhodčího soudu. Nutno upozornit, že závěry dovolacího soudu v projednávané věci nemají přitom dopad na způsoby řešení sporů v případě jiných domén. Systémy nestátního řešení doménových sporů u generických domén, které jsou celosvětově zavedeny a známy jako Uniform Domain-Name Dispute-Resolution, jsou založeny na zcela jiném principu, než je zavedeno podle Pravidel a postupů při registraci doménových jmen u domény CZ .

Přinášíme našim čtenářům aktuální a mediálně poměrně nepřiléhavě diskutované usnesení Ústavního soudu ze dne 10.9. 2013, sp. zn. III.ÚS 1768/13 jehož předmětem je otázka porušení autorského práva k chráněným audiovizuálním dílům ve formě jejich zprostředkování pomocí tzv. embedded odkazů (embedded hyperlinks) k těmto dílům prostřednictvím domény cinemaworld.biz. Nutno upozornit, že navzdory sdělení většiny elektronickcých i tištěných médií, nedovozuje předmětné rozhodnutí přímo protiprávnost hypertextových odkazů, ale toliko tzv. embedded hyperlinků (sic!). Za zmínku stojí rovněž aspekt povahy a celkovéo rozsahu odkazovaání (2470 filmů), jakož i skutečnosti, že ve věci došlo k vyzvě k ukončení předmětného jednání, jež byla ignorována, apod.

Čas od času se setkáváme s dotazy ze strany zákazníků i registrátorů, které se týkají změny držitele v případě, že původní držitel zemře. Pokusím se tedy shrnout aspekty přechodu práv k užívání domény formou dědění.

V odborných českých právních publikacích, bychom stěží nalezli jen pár vybraných monografií a rovněž i odborných příspěvků či článků, které svým obsahem aktuálně pojednávají o aspektech právních vztahů na poli informační společnosti. Přestože se samotný pojem „informační společnost“ poprvé objevil v Norově-Mincově zprávě francouzské vlády již v roce 1975 , tak dnes, po více jak třiceti letech od jejího prvotního užití, jen málokdo ví, a to nejen z laické veřejnosti, co je skutečným obsahem samotného pojmu a co v této spojitosti například znamená a skrývá pojem služba informační společnosti. Předmětem následujícího článku je tedy jednak objasnění klíčových, mnohdy i legislativních pojmů, které jsou úzce spojeny s informační společností, a dále pak zohlednění odpovědnostních aspektů, jež se týkají samotných internetových poskytovatelů služeb informační společnosti. Cílem článku je pak zejména srozumitelné objasnění, vysvětlení shora uvedeného a vymezeného předmětu, jakož i publikační přispění k poměrně nepočetnému množství českých právních publikací, které se zabývají předmětnou matérií.